Losování dárků v rodině a jak si ho nastavit

V rodině o dvanácti lidech znamená obdarování všech navzájem desítky dárků. Většina z nich je nutně povrchní, protože nikdo nemá čas ani peníze vymyslet dvanáct promyšlených věcí. Losování tenhle problém řeší jednoduše.

Každý dostane jedno jméno, koupí jeden dárek a může do něj vložit víc přemýšlení i peněz. Nastavit se to ale musí správně, jinak z toho vznikne dojem, že se rodina ochudila.

Základní pravidla

Losování se domlouvá nejpozději v listopadu, ideálně dřív. Kdo to navrhne v polovině prosince, narazí na to, že polovina rodiny už nakoupila.

Stanovte jednu společnou částku a držte ji. Nemá jít o minimum, ale o rozmezí, například od pěti set do tisíce korun. Bez limitu se stane, že jeden dostane knížku a druhý tablet, což je přesně situace, které se losování mělo vyhnout.

Domluvte se také, jestli se tají, kdo koho má. Utajení přidává napětí při rozbalování, ale komplikuje ptaní na preference. Obě varianty fungují, jen se to musí říct předem.

Jak losovat prakticky

Klasický způsob je papírky v klobouku na společné návštěvě. Funguje, ale vyžaduje, aby byli všichni na jednom místě, a hrozí, že si někdo vytáhne sám sebe.

Existují online nástroje, které rozdělení provedou automaticky a každému pošlou jeho jméno e-mailem. Umožňují zadat i výjimky, tedy třeba že partneři se navzájem nelosují. U rozvětvených rodin je to nejjednodušší cesta.

Pokud losujete ručně a někdo si vytáhne sám sebe, začněte znovu od začátku. Přehazování jednotlivých lístků obvykle vede k tomu, že si dva lidé prozradí, koho mají.

Kdo se do losování zapojí

Nejčastější model je, že se losuje mezi dospělými a děti dostávají dárky od všech jako dřív. Má to logiku, protože pro děti je počet balíčků součástí kouzla.

Jiná varianta je losování po rodinách, kde jeden pár obdaruje jiný pár. Hodí se u příbuzenstva, které se vídá jednou za rok a osobní dárky jsou složité.

V každém případě se domluvte, co se stane, když někdo nepřijede. Náhradní řešení se vymýšlí hůř na Štědrý den než v listopadu. Pokud jde hlavně o snížení výdajů, přečtěte si i text o tom, kolik utratit za vánoční dárky.

Tematické varianty

Losování se dá oživit zadáním. Jen ručně vyrobené dárky. Jen věci z druhé ruky nebo z bazaru. Jen něco k jídlu. Jen dárek do určité malé částky, kde vyhrává nápad, ne peníze.

Tyhle verze fungují dobře v rodinách, kde se pravidelný nákup dárků stal spíš povinností. Vrací do toho hru a často z nich vzejdou nejlepší dárky celého večera.

Čemu se vyhnout

Tlaku na ty, kdo se zapojit nechtějí. Někdo má rád nadílku pro všechny a losování bere jako ochuzení. Nutit ho nemá smysl, lepší je nechat souběžně obě možnosti.

A nepodceňujte roli organizátora. Někdo musí hlídat, že se všichni zapojili, a připomenout termín. Bez toho se stane, že jeden člověk zůstane bez dárku, což je horší než celé Vánoce bez losování.

Celkový přehled, jak si vánoční dárky rozvrhnout, najdete v článku o nakupování, které stihnete včas, a u dětí se hodí tipy na dárky, které je opravdu zaujmou.

Když losování v rodině nezafunguje

Občas se stane, že si někdo vytáhne člověka, kterého zná minimálně. Právě proto se vyplatí předem domluvit, že se dárce může zeptat prostředníka. Jeden člověk, který zná celou rodinu, dokáže poradit během jedné zprávy.

Druhá častá komplikace je, že dva lidé si dárky vymění mimo losování, protože si chtěli něco dát navzájem. Není na tom nic špatného, jen to nemá nahrazovat vylosovaný dárek, jinak se z pravidel stane chaos.

A poslední věc: výsledek si někam zapište. Kdo koho měl letos, se hodí vědět příští rok, ať se dvojice neopakují dva roky po sobě. Stačí poznámka v rodinné skupině hned po rozbalení.

Zdroje

• Statistika rodinných účtů, Český statistický úřad
• Maloobchodní tržby v předvánočním období, Český statistický úřad
• Informace pro spotřebitele k dárkovým poukazům, Česká obchodní inspekce
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ustanovení o darování